Bloody Sunrise V (17.-.19.4.2015) byl pátý ročník rozsáhlé mil-sim airsoftové akce, která se konala v oblasti Ralska na severu Čech. Akce se účastnili dvě znepřátelené strany, Task Force (cca 200 členů) a jednotky povstalců (cca 115 členů). Primárním úkolem TF bylo obsazení pěti oblastí, kontrolovaných povstalci, jejich hlavní základny a zajmout vůdce Imrama Zacharieva. Rozkazy povstalců zněly: zajistit oblasti, postavit v nich opevnění a udržet je co nejdéle to půjde. TF měla na dobytí všech oblastí 40 hodin.
Náš tým, zastoupený pouze třemi členy, byl přidělen k jednotkám branícím pátou oblast s vedlejším zaměřením uskutečňovat rychlé přesuny mezi sektory a pomáhat s obranou kde zrovna byla potřeba. V rámci této skupiny jsme spolupracovali s tými Triple Canopy Praha a ATP.
Po příjezdu na místo HQ jsme se dozvěděli od velících své úkoly, dostali mapy oblasti, ve které budeme operovat, a počkali na zbytek našich spolubojovníků. Poté jsme se přesunuli do našeho sektoru, kde jsme rozložili ležení a mohli se, poměrně v klidu, vyspat. Další den ráno jsme kolem 0600 zabalili věci a šli prozkoumat sektor, zmapovat přírodní překážky, vhodná místa ke krytí, zakopání se apod. Po dokončení průzkumu jsme s ATP dostali rozkaz k přesunu do třetího sektoru, kde jsme měli pomoci bránit tamnější základnu. Po cca 30 minutách jízdy jsme dorazili do operační oblasti, avšak nám nebyla známa přesná poloha spřátelené základny. Díky skenování nepřátelských frekvencí jsme po zprávě z vysílačky, znějící “zwei wagen”, usoudili, že jsme blízko. Rozhodli jsme se zaparkovat auta a prohledat blízké okolí po svých. Bohužel jsme nic nespatřili, tudiž jsme opět nasedli a jeli hledat v širším okruhu. Během cesty jsme se dozvěděli, že byl sektor dobyt a tak jsme se vrátili na svou základnu, kde už čekala jednotka Triple Canopy. S tou jsme po krátkém briefingu zahájili další přesun. Dojeli jsme pod zřiceninu hradu Děvín, kterou jsme na nějaký čas zabrali a následně se vydali na přátelskou základnu v daném sektoru, o níž jsme naštěstí již měli bližší informace. Podařilo se nám ji najít a spojit se s tamními povstalci. Během hodiny byly v okolí spatřeny jednotky TF a netrvalo dlouho, než se ozvaly první výstřely. Díky znatelné početní převaze nás dokázaly obklíčit a zaútočit ze všech stran. Střet trval asi 30 minut, než se TF podařilo obsadit základnu. Nám nezbývalo nic jiného, než se přesunout zpět do svého sektoru a vybudovat zde opevnění, ve kterém jsme následujících pár hodin čekali.
Nejhorší na tom čekání je to, že je více vyřerpávající, než-li samotné přesuny či boj. Ležíte, mrznete, chce se vám spát a nepřítel stále nikde. Po nějakém čase a důkladném skenování nepřátelských frekvencí byli objeveny průzkumné týmy nepřítele. Teď už jsme se opravdu připravovali k boji – kontrola zbraní, munice, taktického rozmístění jednotek atd.. Čekali jsme další 2 až 3 hodiny a stále nic. Najednou přišly zprávy o pohybu nepřítele nedaleko od nás. Začalo se stmívat a velení se rozhodlo opustit pozici, abychom TF zdrželi “honěním se za naším stínem”, avšak při cestě k vozidlům jsme narazili na německé jednotky nepřítele, schovávající se asi 30 metrů od aut, což některé, včetně mě, celkem rozladilo. Nakonec jsme to komentovali stylem “co bys čekal od Němců”, zabalili věci a pokračovali na poslední obranou linii, kam jsme dorazili již během noci.
Na předem určeném místě jsme nechali auta, vzali zbraně, munici, jídlo a věci na přenocování a rozložili hlavní stan ve schátralé budově asi sto padesát metrů od parkoviště. Chvíle klidu přišla k duhu a my měli čas na uvaření teplého jídla a pořádně doplnění sil. Kolem půlnoci jsme šli spát. Hlídky se drželi od jedné hodiny ranní, po hodině a půl. Po rozednění, kolem 0530, byli již všichni na nohou a čekali jsme na nepřátelské síly. Po nějaké době čekání jsme kontaktovali velení a to nám sdělilo, že čtvrtý sektor se pořád brání a TF tudíž nemá možnost pokračovat dál. Do konce akce zbývaly tři hodiny a oběma stranám docházely síly. Po další skoroprobděné noci jsme se rozhodli akci ukončit. Složili jsme základnu, nasedli do aut a jeli na HQ, kde jsme chvíli pobyli, pobavili se s přáteli a kolem poledne vyrazili zpět do Prahy.
Výsledky akce jsou následující:
Task Force
4x 10% – Obsazení 4 bojových prostorů
Celkem 40%
Povstalci
20% – Ubránění hlavní základny
20% – Zacharijev přežil
1x 10% – Ubránění dílčích základen
Celkem 50%
Dle mého hodnocení byla akce spíše průměrná. Vázla komunikace mezi velením a jednotkami a mezi sektory navzájem. Už jen to, že základny povstalců byly předem dány (minulý rok jsme si místo vybrali sami) dost ulehčilo TF hledání a akorát to přidalo na “nevěrohodnosti” celé akce. Náš tým naštěstí tyto akce zná a ví, jak to na nich chodí, ale pár kluků, kteří si přijeli “zastřílet” bylo pochopitelně zklamaných. Holt mil-sim není jen o střílení…
Sam
Pingback: Bloody Sunrise V. |